VE ŠKOLNÍCH JÍDELNÁCH SE VAŘÍ STEJNĚ NEZDRAVĚ JAKO PŘED X LETY.

Když bychom si udělali exkurzy do školních jídelen, tak bychom si podle podávaného jídla nejspíše řekli kolikrát, že nemají v kuchyni nic jiného než pánvičku, hrnec a sporák. Nicméně není tomu tak. Školní jídelny bývají dost vybavené na to, aby se jídlo mohlo udělat co nejzdravěji a z kvalitních surovin. Proč tedy děti často dostávají na talíř obalovaný salám a podobné věci? Důvod je jednoduchý. Školní jídelny často nemají peníze na kvalitní suroviny a kuchařky mají zažité recepty, které se bez dochucovadel a polotovarů neobejdou. Mimo to třeba ani neumí moderní přístroje v kuchyni využít.

Že nejde pouze o peníze jasně ukázala Soutěž o nejlepší školní oběd, kde se s rozpočtem 34 Kč dostalo do finále několik různých českých škol a rozhodně se nejednalo o nějakou rychlou kuchyni, ale o zdravé a chutné jídlo, které i dobře vypadalo.

Celkovým vítězem bylo tento rok menu od kuchařů z gymnázia Zlín, kteří uvařili rajčatovou polévku s mozzarelou a přírodní vepřovou panenku se smetanovými žampiony a mrkvobramborovým pyrém s rozmarýnem. Jako třešničku na dortu k tomu podávali dezert čokoládový krém. Jeden z členů poroty Petr Stádník, šéfkuchař Makro Cash & Carry ČR, toto jídlo označil jakožto plně vyhovující i do nejlepších restaurací.

A nejen chuť, příprava a estetika se hodnotila. Jídlo muselo splňovat i přísně zadané nutriční hodnoty, kromě stanoveného cenového limitu.

Jak jsme si tedy řekli, problém není až zas tolik v penězích či vybavenosti, ale v chuti do práce, na které nepřidá ani samotný plat těchto pracovníků ve školní kuchyni. Zaměstnanci školní jídelny si zkrátka nechtějí lámat hlavu s novými věcmi, ale spíše si jen odmakat šichtu a jít domů.

Bohužel se to týká i samotných dezertů, kdy děti místo upečené buchty dostávají ve školách různé sušenky, oplatky a podobné suroviny, které jsou plné nezdravých tuků a umělých cukrů. Nejhorší na tomto faktu je to, že kromě různých výroků ministra školství na toto téma se nic neděje a ostatní lidé v tomto nějak interesování, ať už třeba samotní zřizovatelé jídelen a tak dále, nejeví žádné známky znepokojení ohledně této záležitosti. A tak nezbývá než doufat, že populistické řeči ministra Chládka nezůstanou do budoucna jen a právě populistickými řečmi.